Historie obce

Osídlení a původ názvu obce Zděchov

Počátky trvalejšího osídlení Zděchova sahají do let 1512–1515, kdy zde začali hospodařit první pasekáři. V průběhu 16. století přicházeli další osadníci ze Starého Zubří, označovaní jako Zubřané, které sem přivedla vsetínská vrchnost za účelem osídlení dosud neobdělávané půdy.

Osadníci postupně klučili lesy, zakládali pole a obdělávali strmé svahy okolních kopců. Zděchov se tak vyvinul v typickou valašskou ves s rozptýlenou zástavbou v údolí i na úbočích hor.

O původu názvu obce existuje několik lidových pověstí. Jedna jej spojuje s oddechem uprchlíků, kteří zde našli útočiště v hlubokých lesích. Jiná vychází z údajného slezského výrazu „zdě“. Podle jazykovědného výkladu však může název pocházet od osobního jména Zdich nebo Zděcho. Ve starších písemnostech se objevují také názvy Snihovo a Sněhov.

První písemné zprávy

Nejstarší dosud známá písemná zmínka o Zděchově pochází z kupní smlouvy z 20. června 1623, kterou Albrecht z Valdštejna prodával vsetínské panství Zdeňku Žampachovi z Potštejna. Obec je v dokumentu uvedena pod názvem Zdechow.

Zděchov se objevuje také v písemném slibu věrnosti vrchnosti z roku 1627 a v dalších kupních listinách z let 1634 a 1652. Tyto dokumenty dokládají existenci obce na počátku 17. století.

Vpád Tatarů v roce 1663

Při tatarském vpádu 6. října 1663 nájezdníci Zděchov vydrancovali, vypálili 9 stavení, odcizili 36 koní a obyvatele zabíjeli či odváděli do zajetí. V roce 1666 zde zbývalo jen 11 hospodářů, do roku 1670 se však obec obnovila na 25 hospodářů. V roce 1686 pak Jiří Illésházy povolil Janu Šarnánkovi stavbu Dolního mlýna.

 Zděchov za kuruckých válek

Na začátku 18. století zasáhly Valašsko další válečné události. Během protihabsburského povstání Františka II. Rákócziho v letech 1703–1710 pronikaly kurucké oddíly z území dnešního Slovenska přes horské průsmyky na Moravu. Plenily vesnice, ničily obydlí a ohrožovaly místní obyvatele.

Zděchov patřil k opakovaně postiženým obcím. Podle záznamů vrchnostenského správce Františka Ignáce Florentinyho byl v letech 1706–1707 vydrancován a vypálen celkem jedenáctkrát. Poslední ničivý nájezd se měl odehrát 7. května 1708. Přes opakované útoky se obec postupně obnovovala a její obyvatelé pokračovali v hospodaření.

Vystěhovalectví a 20. století

V polovině 19. století odešla značná část obyvatel za prací do zámoří. Další vlna vystěhovalectví následovala na počátku 20. století, kdy lidé odcházeli především do Ameriky.

Během druhé světové války působili v obci a jejím okolí partyzáni. Po válce se řada obyvatel odstěhovala do pohraničních oblastí.

Tradice výroby čepců

Zděchov je spojen s unikátní technikou pletení na rámu – tzv. krosienkou, jejíž původ sahá až do starověkého Egypta. Krosienkové čepce, součást valašského kroje, se zde tradičně vyráběly a nesou název „zděcháky“.

V současnosti tuto tradiční techniku udržuje již jen poslední krajkářka v Rožnově pod Radhoštěm.